^ nahoru

desátý mistrák - Pardubičky

SK Pardubičky - SKP Slovan 3:2 (2:1)

góly SKP Slovan - 40.min. Bubák, 51. min. Navrátil

Sestava hostů : Schreiber - Bartuněk, Ševčík, Frisch, Smékal (53 Dostál) - Bubák, Ptáčník (50 Koucký), Dokoupil (75 Selinger), Macek, Vlk (51 Navrátil F.)  - Neuman,  - připraven Tumakov

 

     K desátému mistrovskému utkání jsme zajížděli do Pardubic na hřiště SK Pardubičky a to s cílem překvapit a odvézt nějaký ten bodík domů. K zápasu nás odjelo 16, což bylo velmi pozitivní. Do utkání jsme vstoupili velmi nekoncentrovaně a hned v první minutě utkání domácí zahrávali nepřímý volný kop z penaltového puntíku, když rozhodčí velmi necitlivě pískl malou domů, která prostě nebyla (záložník nahrával obránci a míč doputoval až k brankáři, který jej vzal do ruk a bylo), prostě pískl nesmysl, ale to je jedno. Domácí nabídnutou příležitost nevyužili. Dále jsme pokračovali v nastoupeném trendu a v obraně jsme vytvářeli jednu hrubku za druhou, což bylo zapříčiněno agresivním napadáním domácích hráčů a za toto jsme zaplatili ve 20. minutě, kdy byl proti nám nařízen pokutový kop, který domácí hráč bezpečně proměnil. Penalta jasná bez diskuzí. Ve 25. minutě to bylo již 2:0 pro domácí, když opět po naší chybě u rohového praporku domácí hráč postupoval až do vápna, kde ideálně předložil nahrávku svému spoluhráči pro kterého nebyl problém zakončit. Studená sprcha, velmi studená sprcha. Od tohoto okamžiku jsme zvýšili agresivitu v osobních soubojích, mančaft se hecl a začali jsme domácí přehrávat, přičemž výsledkem bylo přenádherné sólo Aleše Bubáka, který přešel středem přes všechny soupeřovi hráče a chladnokrevně prostřelil bezmocného domácího gólmana. Do poločasu se již nic nestalo a tak jsme odcházeli do kabil s jednogólovým mankem. 

     Jak jsem napsal od 25. minuty jsme byli lepším celkem a v daném trendu jsme vstoupili i do druhého poločasu. Výsledkem našeho snažení byl vyrovnávací gól na 2:2, který vstřelil po velké trmě vrmě Filip Navrátil. V tuto chvíli běžela 51. minuta a já jsem nepochyboval o našem vítězství, resp. jsem věděl, že prostě neprohrajeme a proto došlo ke stažení obrany na 3 beky a posílení útoku. V 68. minutě se ocitl v obrovské příležitosti Jaroslav Neumann, ale skvěle ho vychytal domácí gólman. Veliká škoda pro Slovan, protože to byl zlomový moment utkání. V 78. minutě domácí skórují po velkém nedůrazu v našem pokutovém území a upravují konečné skóre zápasu na 3:2. Od této doby se už nehraje vůbec fotbal, ale snažíme se nakopávat balóny dopředu, ale ani toto se nám nedaří. Frustrace z toho, že místo abychom vedli, tak prohráváme. Závěrečný hvizd rozhodčího a domácí se radují z vítězství.

 

     Slovo trenéra: Blahopřeji soupeři ke šťastnému vítězství, i když si myslím, že remíza by byla spravedlivější, ale tu si zasloužila i Choceň u nás doma, takže 2 remízové zápasy a z toho 3 body, takže výsledkově spokojenost. 3 jsou více, než dva, že jo? Pozitivní je, že nás odjelo 16 hráčů, což je pěkné na druhou stranu jsem přesvědčen, že kdybych nestřídal, tak bychom neprohráli. Aby to někdo špatně nepochopil, střídal jsem a šli na plac hráči, kteří netrénují a bohužel je to vidět. Klukům jsem to už i řekl, že prostě nemám to srdce, když jedou do Pardubic a mají půl neděle v háji, tak že je teda postavím, ale naposledy příště ať radši nejezdí. To si musí každý v hlavě srovnat sám. Co se týče herního výkonu, tak až na prvních 25. minut, kdy nás soupeř dostával svým presinkem pod tlak a náš mladý tým se s tím nedokázal od začátku srovnat, tak musím být spokojený. 3 góly nám dali hráči soupeře r. 1995 prostě to tak je bohužel. Od 25. minuty do 70. minuty jsme byli lepším týmem, což mě vzhledem k oběma soupiskám těší. Často to nedělám, ale dnes musím vyzdvihnout výkony Adama Bartuňka, Jiřího Frische, Tomáše Macka (všichni 1998), Aleše Bubáka a Jana Dokoupila. Tito hráči zaslouží absolutorium a byli největšími tahouny našeho týmu. Na závěr děkuji klukům za příkladnou bojovnost, myslím, že divákům se zápas musel líbit (co se týče nasazení a bojovnosti), protože až do konečného hvizdu nebylo o vítězi rozhodnuto, většina kluků podává výkony na hranici svých možností, což je výborné, ale také jsou tací, kteří by se měli zamyslet sami nad sebou. Neříkám zápas se nepovede, to je normální, ale musím vědět, že jsem pro svůj výkon udělal maximum a pak  to nevadí, ono se to zlomí, ale myslet si, že zlepšení, nebo prostě, že budu hrát dobře jen tak bez toho, že proto něco udělám je nesmysl. Takže kluci v týdnu na tréninku a v sobotu nás čeká další soupeř z Pardubicka Holice.